Národní předmluva
Změny proti předchozí normě
Hlavní změny proti předchozí normě jsou následující:
– nová definice úvodu;
– představení koncepce;
– stanovení aktivního oxidu křemičitého;
– zavedení koncepce stanovení celkového obsahu uhličitanů namísto stanovení CO2;
– stanovení chloridů potenciometrickou titrací jako alternativní metodou;
– stanovení celkového obsahu uhličitanů plynovou volumetrickou metodou jako alternativní metodou;
– stanovení celkového obsahu uhličitanů infračerveným detekčním systémem (metoda A a B) jako alternativní metodou;
– stanovení SO3 optickou emisní spektroskopií s indukčně vázaným plazmatem jako alternativní metodou.
Informace o citovaných dokumentech
EN 196-7 zavedena v ČSN EN 196-7 (72 2100) Metody zkoušení cementu – Postupy pro odběr a úpravu vzorků cementu
EN 13656 zavedena v ČSN EN 13656 (83 8014) Půdy, upravený bioodpad, kaly a odpady – Rozklad směsí kyselin chlorovodíkové (HCI), dusičné (HNO3) a tetrafluoroborité (HBF4) nebo fluorovodíkové (HF) pro následné stanovení prvků
ISO 385 zavedena v ČSN ISO 385 (70 4129) Laboratorní sklo – Byrety
ISO 835 zavedena v ČSN ISO 385 (70 4120) Laboratorní sklo – Dělené pipety
ISO 33401 zavedena v ČSN ISO 33401 (01 5242) Referenční materiály – Obsah certifikátů a označení a dopro-
vodných informací
ISO Guide 30 nezavedena
Souvisící ČSN
ČSN EN 197-1 ed. 2 (72 2101) Cement – Část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementů pro obecné použití
ČSN ISO 5725-1 (01 0251) Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření – Část 1: Obecné zásady a definice
ČSN ISO 8466-1 (75 7031) Kvalita vod – kalibrace a hodnocení analytických metod – Část 1: Lineární kalibrační funkce
Upozornění na národní poznámky
Do této normy byly doplněny národní poznámky u článků 5.2.61, 5.2.62.2.1, 5.5.16.3, 5.5.17.4, 5.5.18.4, 7.1.2
a u tabulky 7.
Vypracování normy
Zpracovatel odborného překladu: Výzkumný ústav maltovin Praha s.r.o., IČO 49618377, Centrum technické normalizace, Ing. Jan Gemrich
Technická normalizační komise: TNK 39 Maltovinová pojiva, vápence a sádrovce
Vydala: Česká agentura pro standardizaci, státní příspěvková organizace
Citované dokumenty a souvisící ČSN lze získat v e-shopu.
Česká agentura pro standardizaci je státní příspěvková organizace zřízená Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na základě ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
EVROPSKÁ NORMA EN 196-2
EUROPEAN STANDARD
NORME EUROPÉENNE
EUROPÄISCHE NORM Listopad 2025
ICS 91.100.10 Nahrazuje EN 196-2:2013
Metody zkoušení cementu –
Část 2: Chemický rozbor cementu
Methods of testing cement –
Part 2: Chemical analysis of cement
|
Méthodes d’essais des ciments –
Partie 2: Analyses chimique des ciments |
Prüfverfahren für Zement –
Teil 2: Chemische Analyse von Zement |
Tato evropská norma byla schválena CEN dne 2025-09-22.
Členové CEN jsou povinni splnit vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací uděluje status národní normy. Aktualizované seznamy a biblio-
grafické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru CEN-CENELEC nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru CEN-CENELEC, má stejný status jako oficiální verze.
|
Evropský výbor pro normalizaci
European Committee for Standardization
Comité Européen de Normalisation
Europäisches Komitee für Normung
Řídicí centrum CEN-CENELEC: Rue de la Science 23, B-1040 Brusel
© 2025 CEN Veškerá práva pro využití v jakékoliv formě a jakýmikoliv prostředky Ref. č. EN 196-2:2025 E
jsou celosvětově vyhrazena národním členům CEN. |
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Republiky Severní Makedonie, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Srbska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Turecka.
Obsah
Strana
Evropská předmluva. 5
Úvod. 6
1......... Předmět normy. 7
2......... Citované dokumenty. 7
3......... Termíny a definice. 7
4......... Obecné požadavky na zkoušení 8
4.1...... Počet zkoušek. 8
4.2...... Opakovatelnost a reprodukovatelnost 8
4.3...... Vyjádření hmotností, objemů, faktorů a výsledků. 8
5......... Chemický rozbor mokrou cestou. 8
5.1...... Obecně. 8
5.2...... Chemikálie. 9
5.3...... Zkušební zařízení 20
5.4...... Postup zkoušení 25
5.5...... Stanovení hlavních chemických složek. 31
6......... Chemický rozbor použitím rentgenfluorescenční spektrometrie. 51
6.1...... Chemikálie a referenční materiály. 51
6.2...... Zkušební zařízení 52
6.3...... Tavidlo. 53
6.4...... Stanovení ztráty žíháním a změny hmotnosti cementu během tavení 54
6.5...... Určení korekčních faktorů a přepočet výsledků chemických rozborů na přítomnost sulfidů a halogenidů. 55
6.6...... Příprava tavených perel a lisovaných tablet 57
6.7...... Kalibrace a validace. 59
6.8...... Výpočet a vyjádření výsledků. 67
6.9...... Kritéria přesnosti a shodnosti (meze opakovatelnosti, přesnosti a reprodukovatelnosti) 67
7......... Chemický rozbor použitím optické emisní spektroskopie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) 68
7.1...... Stanovení SO3 – alternativní metoda. 68
Příloha A (informativní) Příklady tavidel 70
Příloha B (informativní) Zdroje certifikovaných referenčních materiálů. 71
Příloha C (informativní) Příklady kalibračních standardů a kontrolních perel a tablet 72
Příloha D (informativní) Průvodce přípravou standardních kalibračních roztoků. 73
D.1..... Zásobní roztoky.................................................................................................................................. 82
D.2..... Slepý kalibrační roztok....................................................................................................................... 82
Bibliografie. 74
Evropská předmluva
Tento dokument (EN 196-2:2025) vypracovala technická komise CEN/TC 51 Cement a stavební vápna, jejíž sekretariát zajišťuje NBN.
Této evropské normě je nutno nejpozději do května 2026 udělit status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do května 2026.
Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. CEN nelze činit zodpovědným za identifikaci jakéhokoliv nebo všech patentových práv.
Tento dokument nahrazuje EN 196-2:2013.
EN 196-2:2025 obsahuje následující významné technické změny proti předchozí normě EN 196-2:2013:
– nová definice úvodu;
– představení koncepce;
– stanovení aktivního oxidu křemičitého;
– zavedení koncepce stanovení celkového obsahu uhličitanů namísto stanovení CO2;
– stanovení chloridů potenciometrickou titrací jako alternativní metodou;
– stanovení celkového obsahu uhličitanů plynovou volumetrickou metodou jako alternativní metodou;
– stanovení celkového obsahu uhličitanů infračerveným detekčním systémem (metoda A a B) jako alternativní metodou;
– stanovení SO3 optickou emisní spektroskopií s indukčně vázaným plazmatem jako alternativní metodou.
Řada evropských norem pod obecným názvem Metody zkoušení cementu obsahuje následující části:
– Část 1: Stanovení pevnosti;
– Část 2: Chemický rozbor cementu;
– Část 3: Stanovení dob tuhnutí a objemové stálosti;
– Část 5: Zkouška pucolanity pucolánových cementů;
– Část 6: Stanovení jemnosti mletí;
– Část 7: Postupy pro odběr a úpravu vzorků cementu;
– Část 8: Stanovení hydratačního tepla – Rozpouštěcí metoda;
– Část 9: Stanovení hydratačního tepla – Semiadiabatická metoda;
– Část 10: Stanovení obsahu ve vodě rozpustného chrómu (Cr6+) v cementu;
– Část 11: Stanovení hydratačního tepla – Izotermní vodivostní kalorimetrická metoda.
POZNÁMKA Existuje další dokument CEN/TR 196-4 Metody zkoušení cementu – Část 4: Kvantitativní stanovení hlavních složek, který byl zveřejněn jako Technická zpráva CEN.
Veškeré připomínky a dotazy k tomuto dokumentu je třeba směřovat na národní normalizační orgán uživatele. Úplný seznam těchto orgánů lze nalézt na internetových stránkách CEN.
Podle vnitřních předpisů CEN-CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny oznámit národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Republiky Severní Makedonie, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Srbska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Turecka.
Úvod
V tomto dokumentu je základní prvková chemická analýza slínku nebo cementu, stejně jako jakéhokoliv přírodního nebo umělého minerálního materiálu (vulkanický pucolán, vysokopecní struska, popílek atd.) vyjádřena obvyklým způsobem formou hmotnostních podílů běžných oxidů odpovídajících nejběžnější a nejstabilnější oxidační formě (Si: SiO2; Al: Al2O3 atd.). Toto vyjádření chemické analýzy neuvádí, jak jsou tyto prvky obsaženy v minerálech, jako jsou křemičitany, oxidy, uhličitany, sírany nebo sulfidy.
To znamená, že přítomnost SiO2 uvedená v souhrnu chemické analýzy nemusí nutně znamenat přítomnost krystalického oxidu křemičitého, např. křemene nebo cristobalitu, ale nejspíše přítomnost křemičitanů. Pokud je tedy v materiálu zjištěn křemen, nemusí to nutně znamenat nebezpečí pro dýchání, pokud je velikost částic větší než respirabilní frakce. Podobně přítomnost TiO2 uvedená v souhrnu chemické analýzy nemusí nutně znamenat přítomnost mineralogické fáze (fází) odpovídající tomuto vzorci (rutil, anatas, brookit), tedy přítomnost mineralogické fáze (fází) nemusí nutně znamenat nebezpečí pro dýchání, pokud je velikost částic větší než respirabilní frakce. Stejně tak stanovený celkový obsah uhličitanů (TCC) vyjádřený jako CO2 působením kyseliny v žádném případě neznamená, že materiál obsahuje CO2.
Jediným způsobem, jak určit mineralogické fáze v práškovém minerálním materiálu, je rentgenová difrakce, která je jedinou analytickou technikou, schopnou stanovit krystalický charakter minerálů. Pro přesnou kvantifikaci respirabilních frakcí může být nezbytné provést kvantitativní výběr velikosti částic (např. technikou vzniku aerosolů), aby se odloučily hrubé frakce, které by mohly snížit kvantitativní charakter rentgenové difrakční analýzy.
Standardizace do 100 umožňuje zajistit, že nebyl vynechán žádný složkový prvek. Proto se v chemické analýze používá výraz „hmotnostní procento oxidů“.
1 Předmět normy
Tento dokument stanovuje metody pro chemický rozbor cementu.
Tento dokument uvádí referenční metody a pro jisté případy alternativní metodu, která může být považována
za ekvivalentní. V případě sporu se použije pouze metoda referenční.
Alternativní metoda rozboru cementu použitím rentgenfluorescenční spektrometrie (XRF) je popsána pro stanovení SiO2, Al2O3, Fe2O3, CaO, MgO, SO3, K2O, Na2O, TiO2, P2O5, Mn2O3, SrO, Cl a Br. Tato metoda je založena na měření vzorku ve formě vytavené perly a analytické validaci použitím certifikovaných referenčních materiálů a kritérií přesnosti a správnosti. Metoda založená na měření lisovaných tablet nevyžíhaného vzorku může být také použita za předpokladu, že jsou dodržena stejná kritéria.
Pro stanovení SO3 je popsána alternativní metoda s využitím optické emisní spektroskopie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES).
Pokud je metoda správně kalibrována podle zavedených postupů a referenčních materiálů, XRF a ICP-OES jsou metody rovnocenné referenční metodě, ale nejsou dosud ověřeny pro prokázání shody nebo pro případy sporů. Metody mohou být použity i pro další prvky, pokud se provedou odpovídající kalibrace.
Mohou být použity jakékoliv jiné metody za předpokladu, že byly k prokázání jejich rovnocennosti kalibrovány buď proti referenčním metodám nebo proti mezinárodně uznaným referenčním materiálům.
Tento dokument uvádí metody, které se použijí obecně pro cementy, ale které mohou být použity také pro jeho složky a pro jiné materiály, v jejichž normách je na tyto metody odkaz. Normy výrobku určí, které metody mají být použity.
Konec náhledu - text dále pokračuje v placené verzi ČSN.
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA